NAŠE POSLÁNÍ

Důvěra v děti

Jsme škola, která staví na vrozené zvídavosti dětí a touze se učit. Volbou přístupů a metod žáky vedeme k sebepoznávání a sebeřízení, tedy k samostatnosti a zodpovědnosti za své vzdělávání. Věříme v sílu vnitřní motivace a zároveň respektujeme různé úrovně vývoje jednotlivých dětí. Nedostatečnou vnitřní motivaci dítěte chápeme jako obrannou nebo zastírací reakci na nějakou dřívější zkušenost dítěte. Nepřistupujeme k motivaci vnější, ale usilujeme ve spolupráci s rodinou o vyřešení traumat a o nastolení cesty k budování motivace vnitřní.

Důvěra dětí

Důvěra dětí v nás dospělé je pro naši vzdělávací strategii klíčová. Pro žáky jsme partnery na jejich vzdělávací cestě. Pouze v důvěryplném a bezpečném prostředí se mohou všechny děti rozvíjet na své maximum a co nejefektivněji se připravovat na budoucí život. Věříme, že nejdůležitější je, aby z dětí vyrostli dobří lidé.

NAŠE VIZE

přístupy a metody - hodnotová výchova - regionálno a ochrana životního prostředí

Naše škola se stane stabilní a v Plzeňském kraji uznávanou školou pro své přístupy a metody. Budeme mít smysluplný ŠVP postavený na nezbytných znalostech, dovednostech a kompetencích, který ovšem bude akcentovat osobnostní (morálně-volní) rozvoj dítěte.

Z průřezových témat se budeme specializovat na oblast ochrany životního prostředí reflektovanou zejména na regionální tematice CHKO a NP Šumava. Budeme využívat zdroje, které nám tento region nabízí (místní obyvatele, firmy, organizace, spolky, zajímavá místa...), aby výuka pro děti byla co nejnázornější a nejautentičtější. Využijeme genia loci, čímž částečně vyvážíme dojíždění nespádových žáků, kterých bude ve škole vždy drtivá většina, a na nichž škola je a bude existenčně závislá.

PRINCIPY SPOLUPRÁCE S RODIČI

Rodiče a škola mají stejný cíl - výchovu a vzdělávání dítěte. Přesto se mohou jejich představy o působení dítěte ve škole a o vzájemné spolupráci zásadně lišit.

Abychom předešli nedorozuměním, zklamáním nebo dokonce konfliktům, definovali jsme principy, jejichž respektování všemi zúčastněnými tvoří, věříme, dobrý základ pro fungující a udržitelnou spolupráci školy a rodiny.

Princip volby školy

Rodiče, kteří do naší školy zapíší své dítě, znají a akceptují naše základní směřování a naše specifika. Uznávají naše hodnoty a naši jedinečnost.

Princip hromadnosti vzdělávání

Rodiče, kteří do naší školy zapíší své dítě, chápou, že individuální potřeby jejich dítěte mohou být často řešeny pouze v kontextu celku, nikdy ne na úkor dítěte nebo dětí dalších.

Princip otevřené komunikace

Rodiče, kteří do naší školy zapíší své dítě, volí adekvátního komunikačního partnera podle situace. Individuální témata řeší přednostně s příslušným vyučujícím, až v druhé řadě s třídním učitelem, v případě potřeby pak s ředitelkou školy. Celotřídní témata diskutují s třídním učitelem, celoškolní pak s ředitelkou školy.

Jsme přesvědčeni o tom, že rodiče je třeba "vtáhnout do hry" ještě před nástupem jejich dítěte do školy. Rodiče potřebují diskutovat o svých potřebách, přáních, představách a očekáváních, a to nejen se zástupci školy, ale také mezi sebou. Potřebují se navzájem podpořit, inspirovat, vyslechnout. Škola taková setkání rodičům zprostředkovává.

Veškerá komunikace je postavena na vzájemné důvěře a partnerství, neboť... Rodiče a škola mají stejný cíl.

NÁŠ TÝM

Markéta Kotěšovcová - ředitelka školy, vyučující předmětu Ř (anglický jazyk ve 3. a 4. ročníku, kreativní dílna v 5. ročníku)

Co mi paměť sahá, vždycky jsem tvrdila, že budu učitelkou.
Z pedagogické fakulty jsem ovšem po roce studia utekla na filozofickou. I tam se naštěstí dalo vedle oborové aprobace (v mém případě k anglistice a germanistice) získat pedagogické vzdělání. Viděla jsem se jako středoškolská učitelka. Roční studijní pobyt v Německu (Marburgu a Jeno, nikdy nezapomenu) mě významně posunul nejen jazykově, ale i osobnostně. Dodnes ze zážitků a zkušeností té doby čerpám. Jako obrovské štěstí jsem vnímala možnost nastoupit hned po ukončení studií (psal se rok 2006) na gymnázium. Kantořina mě bavila, vysoká úroveň výuky mě nutila udržovat svou jazykovou vybavenost, důležitý pro mě byl výkon.

Zvrat ve vnímání světa a poměrů v něm mi přinesla mateřská dovolená. Dříve opomíjené hodnoty nabraly na důležitosti. Svět se mi v hlavě ohromně zkomplikoval, neustále mi kladl nové a nové otázky, dával mi možnost výběru a chtěl, abych se sama rozhodla, naléhal, abych se učila novým věcem. Komunikace s rodinou a výchova vlastních dětí se ne vždy dařily bez problémů. Vzorce mezilidských vztahů vžité z dětství se mi začaly příčit. Chtěla jsem to jinak, ale netušila jak. "Zachránilo" mě respektující či partnerské pojetí postavené na rovnosti všech zúčastněných. Nabízená svoboda

a nezávislost tu jde ruku v ruce s důvěrou a nutností převzít zodpovědnost za své činy.

Po návratu na gymnázium po pětileté rodičovské pauze jsem brzy vycítila, že nejsem na správném místě. Spousta věcí, jichž jsem dřív byla součástí, mi přestala dávat smysl. Změna byla nevyhnutelná.

Vést školu, která ví, kam směřuje a proč dělá to, co dělá, mě naplňuje a dennodenně obohacuje. Přeji naší škole dlouhá léta a široké úsměvy dětí a žáků překračujících její práh.

Veronika Beranová - třídní učitelka 1. třídy

Odmala jsem chtěla pracovat ve zdravotnictví. Několikrát mi osud ukázal, že moje profesní cesta nebude úplně jednoduchá. Odmaturovala jsem na Střední pedagogické škole v oboru Výchovná a humanitární činnost a konečně se vrhla do zdravotnictví - VŠ jsem ukončila v oboru Ergoterapie

a nastoupila do Domova pro seniory. O rok později se mi narodil první syn. Po mateřské jsem přemýšlela, co dál dělat, aby mě práce naplňovala a uspokojovala. Začala jsem uvažovat o sociální práci. Měla jsem v plánu při druhé mateřské v klidu dostudovat a mým snem byla samozřejmě práce v oboru. Pak ale přišla nabídka z této školy na pozici asistentky pedagoga. Tuto práci jsem nikdy nedělala a byla to pro mě výzva. Začátek byl pro mne velice náročný. Velmi pomalu jsem poznávala děti i dospělé a postupem času jsem zjistila, že neučím já děti, ale ony mě. Stále se učím být lepším člověkem, parťákem a koneckonců i lepší mámou. Učím se pracovat na vztazích, ačkoliv jsem si myslela, že "to prostě jinak nejde". Díky trpělivosti a bezmezné vstřícnosti zdejších dospěláků vím, že to jde, a dokonce mnohem lépe a s menšími ranami na duši. Díky, snad osudu, ale určitě všem ve škole, že můžu být součástí tohoto týmu.

Kateřina Harsányiová - asistentka pedagoga v 1. třídě

Původním oborem, který jsem vystudovala na Obchodní akademii v Mostě, je Ekonomie. Po maturitě jsem se rozhodla pro rozšíření svých vědomostí a kvalifikace, začala jsem se studiem Práv na ZČU v Plzni. Během studia jsem však zjistila, že to není to, co by mě naplňovalo, ani to, co bych v životě chtěla dělat. Impulsem k přehodnocení svých osobních hodnot a priorit bylo narození mého druhého syna. Role rodiče mi ukázala, že je velký rozdíl v tom, jak k dětem přistupovat, jak s dětmi vycházet, jak je motivovat a při tom je přirozeně rozvíjet. Tento pohled mě přiměl k nutnosti vlastního rozvoje, vzdělávání se a potřebě pomoci i jiným dětem. Vydala jsem se proto cestou asistenta pedagoga. Tato cesta mě zavedla na ZŠ Čachrov. Zde mi bylo umožněno vykonávat praxi potřebnou pro studium Asistenta pedagoga. Již praxe mě přesvědčila o tom, že mé rozhodnutí bylo správnou volbou nejen proto, že mě práce s dětmi baví a naplňuje, ale také proto, že mě oslovil přístup a vize čachrovské školy. Když poté přišla nabídka pracovat zde na pozici asistenta pedagoga, s potěšením a bez váhání jsem ji přijala. Jsem ráda, že mohu být součástí kolektivu, kde hraje velkou roli respekt, pochopení, důvěra a tolerance.

Kristýna Novotná - třídní učitelka 2. třídy

Od střední školy jsem moc chtěla pracovat ve farmaceutickém průmyslu, a i při studiu učitelství chemie a biologie jsem měla úmysl zběhnout na vědeckou stranu. Naštěstí během studia přišly praxe, které mě přesvědčily, že se chci pohybovat v pedagogickém světě. V průběhu prvních let učení na druhém stupni jsem začala zjišťovat, že nejsem ztotožněná s klasickým systémem většiny škol. Začala jsem se postupně zajímat o strategii Líného učitele, o vnitřní motivaci dítěte, až jsem došla i ke svobodným školám a jejich ideologii. Pochopila jsem, že pomocí odměn a trestů děti nikdy nedosáhnou tak vysoko, jako když je my, dospělí, budeme opravdu respektovat. I z tohoto důvodu jsem velmi vděčná, že se mi naskytla možnost pracovat na této respektující škole. Moc se těším na nové obohacující zážitky.

Lucie Šíchová - třídní učitelka 3. třídy

Vystudovala jsem učitelství angličtiny pro ZŠ a JŠ na MU v Brně, ale po přistěhování do Klatov jsem práci v oboru nesehnala. Pracovat jsem chtěla, a tak jsem své první cenné zkušenosti sbírala u japonské výrobní společnosti, kde jsem dostala spoustu důležitých životních lekcí, které dodnes ovlivňují můj pohled na to, co je důležité a co by měla škola dětem poskytnout, co je naučit. Nahlédla jsem zde nejen do jiné mentality lidí, ale především do svých vlastních možností a jak se mohu zlepšovat a najít zalíbení v tom, co dělám. Role rodiče byla další velkou výzvou ke změnám. Pochopila jsem záhy, že
i zde potřebuji hledat nové možnosti a dále se rozvíjet. Za stěžejní považuji schopnost empatie a efektivní komunikace, ke kterým mi pomáhá respektující přístup a nenásilná komunikace. Nechtěla jsem se stát rodičem "kritikem systému vzdělávání", vrátila jsem se do školství, které jsem v podstatě nikdy úplně neopustila, protože mne bavilo pomáhat těm, kterým angličtina ve škole nešla, a hledat pro ně vhodné metody. Do výuky angličtiny jsem postupně zapojila principy Hejného matematiky
a kritického myšlení, ve kterých jsem našla cestu k dovednostem, jež jsem sama postrádala při nástupu do svého prvního zaměstnání. Brzy jsem pocítila potřebu dostudovat si učitelství prvního stupně. Našla jsem se ve své práci a řekla bych, že v podstatě dělám, co jsem dělat vždy chtěla.

Žaneta Vojířová - asistentka pedagoga ve 3. třídě

Zájem o humanitní obory a touha po dalším vzdělání mě po střední škole zavedly na Západočeskou univerzitu v Plzni, kde jsem vystudovala pedagogickou fakultu s aprobací český jazyk a psychologie. Již během studií jsem se ztotožňovala s tím, že ve výuce je nejdůležitější motivace vnitřní a také přístup, který na dětech a studentech nezanechá jakákoliv traumata a vychová z nich čestné a hodné lidi. Po dokončení studia jsem však vlivem několika okolností do školství nenastoupila a prošla si zaměstnáními, která s výukou nesouvisela, avšak nabídla mi mnohé jiné cenné zkušenosti, především pak uvědomění si, že člověk musí dělat to, co mu dává smysl. Práce s dětmi mi smysl dává, a proto jsem za nabídku pozice asistentky pedagoga v Čachrově velmi vděčná, neboť věřím, že pokud se chci do školství navrátit, budu právě tady na tom správném místě.

Taťána Trnková - třídní učitelka 4. třídy

"Já dělám svou věc a ty děláš svou věc. Nejsem na světě proto, abych žil podle tvých představ a ty nejsi na světě proto, abys žil podle mých. Ty jsi ty a já jsem já. Jestliže se vzájemně najdeme, je to krásné. Nenajdeme-li se, nedá se nic dělat."

Frederik S. Presl

Tento citát mě velmi oslovuje, neboť vystihuje respekt a toleranci, o které se v přístupu k lidem i svým žákům snažím.

Původní profesí jsem dětská sestra na novorozenecké intenzivní péči. Potřeba dalšího osobního
i profesního rozvoje mě zavedla na FFUK v Praze, kde jsem vystudovala obor Pedagogika. Během praxe jsem se ujistila, že pedagogická práce s dětmi je to, co mě baví a co chci opravdu dělat. Již během studií jsem začala pracovat jako asistent pedagoga ve speciální škole, kde jsem po dokončení studia začala učit. I proto jsem si dostudovala speciální pedagogiku na PF v Plzni. Dětem s mentálním handicapem,
s přestávkou šestileté rodičovské dovolené, jsem zasvětila svůj dosavadní profesní život. Přestože mne tato práce velmi oslovovala a bavila, využila jsem možnosti rozšířit si kvalifikaci o učitelství pro první stupeň na PF v Českých Budějovicích.

Nabídka učit na ZŠ v Čachrově mě velmi oslovila. Líbí se mi přístup a vize této školy, kterou vnímám jako bezpečný a radostný prostor vzájemného učení a jsem ráda, že se stávám součástí takového společenství. Své působení zde vnímám jako výzvu a příslib pracovat ve smysluplném prostředí vzájemného obohacování a respektu.

Helena Hofmanová - asistentka pedagoga ve 4. třídě

Celý svůj pracovní život trávím mezi lidmi. Vím, že práce v prostředí, kde bych byla bez kontaktu s lidmi, by mě trápila. Jako zajímavou možnost jsem využila nabídky udělat si kurz asistenta pedagoga. Již během praxe v rámci studia jsem se ujistila, že to je opravdu cesta, kterou se chci ubírat. Praxi jsem vykonávala v speciální škole, kde se mi velmi líbilo. Jsem vděčná, že jsem dostala šanci pracovat ve škole v Čachrově jako asistent pedagoga. Mohu zde být takovou, jaká jsem: radostná, vnímavá, tvořivá. Našla jsem zde kolektiv inspirativních lidí, kteří pracují s nasazením, velkou odbornou erudicí a respektujícím přístupem. Učím se nejen od svých kolegyň, ale i od samotných dětí a jejich rodin, kteří mi otevírají obzory, kde cestou není tlak v podobě známek či trestů, ale respekt, důvěra a vnitřní motivace.

Martina Matějková - třídní učitelka 5. třídy

Hana Soušková - asistentka pedagoga v 5. třídě

Vystudovala jsem Střední ekonomickou školu v oboru Obchodník. Pro zvýšení kvalifikace jsem zahájila studium Účetnictví a daní na VOŠ Klatovy, kde jsem v červnu 2009 složila absolutorium. Těžko jsem hledala uplatnění v těchto oborech. Poté jsem nastoupila do mzdového poradenství Alfa Software, kde jsem pracovala 10 let jako konzultantka. Po narození syna jsem přehodnotila své priority a vydala se jiným směrem. Mojí vysněnou prací bylo pomáhat lidem a dětem. Naskytla se mi příležitost (při druhé mateřské dovolené) dodělat si kurz asistenta pedagoga. Práce s dětmi vyžaduje trpělivost, pochopení, důslednost a pečlivost. Je důležitý přístup s laskavostí, klidem a optimismem, i když výsledky snažení dětí nemusí být hned vidět. I já se snažím neustále zdokonalovat a vzdělávat. Děti jsou mi oporou i kamarády a jsem velice ráda, že mohu pracovat jako asistentka pedagoga na ZŠ Čachrov.

Karolína Kobernová - vychovatelka ve školní družině, učitelka předmětu Z a U ve 3. ročníku

"Nejvýznamnějším uměním učitele je probouzet v žácích radost tvořit a poznávat."

Albert Einstein

Na základní škole pracuji jako učitelka předmětů Z a U, ale také jako vychovatelka ve školní družině. Pocházím z Prahy, kde jsem 6 let pracovala jako vychovatelka ve školní družině. Mám bohaté zkušenosti ze školního prostředí, které ráda budu předávat dál. Práce s dětmi mne velice baví a naplňuje, jelikož když do dítěte vložíte lásku, čas, trpělivost, porozumění, ale také energii, tak vám to dítě dříve či později v nějaké podobě vrátí. Miluji velice zpětné vazby a těch se mi právě od dětí ve velké míře dostává a za to jsem velice ráda, proto mě tato práce velmi naplňuje a dává mi smysl. Ráda s dětmi sportuji, jelikož se žáci naučí při sportovních aktivitách poznávat své silné i slabší stránky, ale také posilují svůj imunitní systém. Sport má blahodárné účinky na psychickou pohodu dítěte. Vše vím z vlastní zkušenosti, jelikož jsem chodila na sportovní školu zaměřenou na atletiku, ráda ukážu dětem i tento sportovní směr. Každý den v družině může být jiný, jednou je více kreativní, jindy se snažíme poznávat krásy přírody. K mým zálibám patří sport, zdokonalování se v německém jazyce, procházky přírodou s mým psem, cestování a vaření. Doufám, že pro vaše děti budu nejen učitelkou a vychovatelkou, ale i skvělou kamarádkou, se kterou budou moci sdílet své radostné okamžiky.

Zdeňka Sejpková - školní asistentka

Vždy jsem chtěla pomáhat lidem a pracovat s dětmi. Vystudovala jsem vysokou školu - obor sociální a charitativní práce. Poté jsem několik let pracovala s lidmi s postižením. Po mateřské dovolené, když jsem se rozmýšlela, kam nastoupit do práce, bylo mi nabídnuto pracovat jako asistentka pedagoga na ZŠ Čachrov. Neváhala jsem. Pracuji v milém prostředí, s lidmi, kteří se co nejvíce snaží, aby děti dostaly to nejlepší. Je to prostředí, kde velkou roli hraje vzájemný respekt, trpělivost a tolerance. Prostředí, ve kterém se cítím dobře a vím, že jdu správnou cestou jak v pracovním, tak rodinném životě.