NÁŠ TÝM

V našem týmu je sedm pedagických pracovníků:

Mgr. Markéta Kotěšovcová - ředitelka školy, vyučující Aj

Co mi paměť sahá, vždycky jsem tvrdila, že budu učitelkou. Z pedagogické fakulty jsem ovšem po roce studia utekla na filozofickou. I tam se naštěstí dalo vedle oborové aprobace (v mém případě k anglistice

a germanistice) získat pedagogické vzdělání. Viděla jsem se jako středoškolská učitelka.

Roční studijní pobyt v Německu (Marburgu a Jeno, nikdy nezapomenu) mě významně posunul nejen jazykově, ale i osobnostně. Dodnes ze zážitků

a zkušeností té doby čerpám.

Jako obrovské štěstí jsem vnímala možnost nastoupit hned po ukončení studií (psal se rok 2006) na gymnázium. Kantořina mě bavila, vysoká úroveň výuky mě nutila udržovat svou jazykovou vybavenost, důležitý pro mě byl výkon.

Zvrat ve vnímání světa a poměrů v něm mi přinesla mateřská dovolená. Dříve opomíjené hodnoty nabraly na důležitosti. Svět se mi v hlavě ohromně zkomplikoval, neustále mi kladl nové a nové otázky, dával mi možnost výběru a chtěl, abych se sama rozhodla, naléhal, abych se učila novým věcem. Komunikace s rodinou a výchova vlastních dětí se ne vždy dařily bez problémů. Vzorce mezilidských vztahů vžité z dětství se mi začaly příčit. Chtěla jsem to jinak, ale netušila jak. "Zachránilo" mě respektující či partnerské pojetí postavené na rovnosti všech zúčastněných. Nabízená svoboda a nezávislost tu jde ruku v ruce s důvěrou a nutností převzít zodpovědnost za své činy.

Po návratu na gymnázium po pětileté rodičovské pauze jsem brzy vycítila, že nejsem na správném místě. Spousta věcí, jichž jsem dřív byla součástí, mi přestala dávat smysl. Změna byla nevyhnutelná.

Vést malou rodinnou školu je pro mě výzva. Výzva, kterou si užívám, která mě naplňuje

a dennodenně obohacuje. Přeji naší škole dlouhá léta a široké úsměvy dětí a žáků překračujících její práh.

Mgr. Lucie Šíchová - třídní učitelka I. třídy (1. ročník)

Vystudovala jsem učitelství angličtiny pro ZŠ a JŠ na MU v Brně, ale po přistěhování do Klatov jsem práci v oboru nesehnala. Pracovat jsem chtěla, a tak jsem své první cenné zkušenosti sbírala u japonské výrobní společnosti, kde jsem dostala spoustu důležitých životních lekcí, které dodnes ovlivňují můj pohled na to, co je důležité a co by měla škola dětem poskytnout, co je naučit. Nahlédla jsem zde nejen do jiné mentality lidí, ale především do svých vlastních možností a jak se mohu zlepšovat a najít zalíbení v tom, co dělám. Role rodiče byla další velkou výzvou ke změnám. Pochopila jsem záhy, že i zde potřebuji hledat nové možnosti a dále se rozvíjet. Za stěžejní považuji schopnost empatie a efektivní komunikace, ke kterým mi pomáhá respektující přístup a nenásilná komunikace. Nechtěla jsem se stát rodičem "kritikem systému vzdělávání", vrátila jsem se do školství, které jsem v podstatě nikdy úplně neopustila, protože mne bavilo pomáhat těm, kterým angličtina ve škole nešla, a hledat pro ně vhodné metody. Do výuky angličtiny jsem postupně zapojila principy Hejného matematiky a kritického myšlení, ve kterých jsem našla cestu k dovednostem, jež jsem sama postrádala při nástupu do svého prvního zaměstnání. Brzy jsem pocítila potřebu dostudovat si učitelství prvního stupně. Našla jsem se ve své práci a řekla bych, že v podstatě dělám, co jsem dělat vždy chtěla.

Mgr. Michaela Baumlová - třídní učitelka II. třídy ( 2. a 3. ročník)

Vystudovala jsem učitelství pro 2. stupeň ZŠ - obor francouzština a hudební výchova. Díky své vlastní rodičovské zkušenosti jsem se začala zajímat
o partnerský přístup k dětem. Absolvovala jsem kurz Respektovat a být respektován, který zcela změnil mou představu o tom, jak má vypadat škola, její cíle
a metody.

Doplnila jsem si vzdělání o učitelství 1. stupně. Absolvovala jsem kurz kritického myšlení a několik letních škol Hejného matematiky.

Díky dětem doma i ve škole jsem se ocitla na celoživotní cestě, která mě inspiruje a nesmírně obohacuje. Děkuji za to.

Mgr. Helena Dlouhá - třídní učitelka III. třídy (4. a 5. ročník), vychovatelka ŠD

Od malinka jsem se chtěla stát učitelkou. Vždycky jsem měla ráda školní prostředí a ráda se vzdělávala. Bavily mě všechny předměty. Na základní škola jsem milovala především matematiku a fyziku. Na gymnáziu jsem naopak propadla literatuře, dějinám a umění. Nakonec jsem se rozhodla setrvat v humanitních vědách a vystudovala jsem český jazyk a výtvarné umění. Exaktní vědy jsou mi ale také stále blízké. Od roku 2018 působím na Základní škole Čachrov. Učím především vyšší ročníky. Upřednostňuji partnerský přístup výuky. Stále se však vzdělávám a děti samy mě učí spoustu nového. Učení a osobnostní rozvoj beru jako výzvu.

Bc. Veronika Beranová, Dis. - asistent pedagoga ve II. třídě, vychovatelka ŠD

Odmalička jsem chtěla pracovat ve zdravotnictví. Několikrát mi osud ukázal, že moje profesní cesta nebude úplně jednoduchá. Odmaturovala jsem na Střední pedagogické škole v oboru Výchovná a humanitární činnost a konečně se vrhla do zdravotnictví - VŠ jsem ukončila v oboru Ergoterapie a nastoupila do domova pro seniory. O rok později se mi narodil první syn. Po mateřské jsem přemýšlela, co dál dělat, aby mě práce naplňovala a uspokojovala. Začala jsem uvažovat o sociální práci. Měla jsem v plánu při druhé mateřské v klidu dostudovat a mým snem byla samozřejmě práce v oboru. Pak ale přišla nabídka z této školy na pozici asistentky pedagoga. Tuto práci jsem nikdy nedělala a byla to pro mě výzva. Začátek byl pro mne velice náročný. Velmi pomalu jsem poznávala děti i dospělé a postupem času jsem zjistila, že neučím já děti, ale ony mě. Stále se učím být lepším člověkem, parťákem a koneckonců i lepší mámou. Učím se pracovat na vztazích, ačkoliv jsem si myslela, že "to prostě jinak nejde". Díky trpělivosti a bezmezné vstřícnosti zdejších dospěláků vím, že to jde, a dokonce mnohem lépe a s menšími ranami na duši. Díky, snad osudu, ale určitě všem ve škole, že můžu být součástí tohoto týmu.

Bc. Zdeňka Sejpková, Dis. - asistent pedagoga ve III. třídě

Vždy jsem chtěla pomáhat lidem a pracovat s dětmi. Vystudovala jsem vysokou školu - obor sociální a charitativní práce. Poté jsem několik let pracovala s lidmi s postižením. Po mateřské dovolené, když jsem se rozmýšlela, kam nastoupit do práce, bylo mi nabídnuto pracovat jako asistentka pedagoga na ZŠ Čachrov. Neváhala jsem. Pracuji v milém prostředí, s lidmi, kteří se co nejvíce snaží, aby děti dostaly to nejlepší. Je to prostředí, kde velkou roli hraje vzájemný respekt, trpělivost a tolerance. Prostředí, ve kterém se cítím dobře a vím, že jdu správnou cestou jak
v pracovním, tak rodinném životě.