Mgr. Markéta Kotěšovcová - ředitelka školy, vyučuje Aj, Nj a U
Co mi paměť sahá, vždycky jsem tvrdila, že budu učitelkou. Z pedagogické fakulty jsem ovšem po roce studia utekla na filozofickou. I tam se naštěstí dalo vedle oborové aprobace (v mém případě k anglistice a germanistice) získat pedagogické vzdělání. Viděla jsem se jako středoškolská učitelka.
Roční studijní pobyt v Německu (Marburgu a Jeno, nikdy nezapomenu) mě významně posunul nejen jazykově, ale i osobnostně. Dodnes ze zážitků a zkušeností té doby čerpám.
Jako obrovské štěstí jsem vnímala možnost nastoupit hned po ukončení studií (psal se rok 2006) na gymnázium. Kantořina mě bavila, vysoká úroveň výuky mě nutila udržovat svou jazykovou vybavenost, důležitý pro mě byl výkon.
Zvrat ve vnímání světa a poměrů v něm mi přinesla mateřská dovolená. Dříve opomíjené hodnoty nabraly na důležitosti. Svět se mi v hlavě ohromně zkomplikoval, neustále mi kladl nové a nové otázky, dával mi možnost výběru a chtěl, abych se sama rozhodla, naléhal, abych se učila novým věcem. Komunikace s rodinou a výchova vlastních dětí se ne vždy dařily bez problémů. Vzorce mezilidských vztahů vžité z dětství se mi začaly příčit. Chtěla jsem to jinak, ale netušila jak. "Zachránilo" mě respektující či partnerské pojetí postavené na rovnosti všech zúčastněných. Nabízená svoboda a nezávislost tu jde ruku v ruce s důvěrou a nutností převzít zodpovědnost za své činy.
Po návratu na gymnázium po pětileté rodičovské pauze jsem brzy vycítila, že nejsem na správném místě. Spousta věcí, jichž jsem dřív byla součástí, mi přestala dávat smysl. Změna byla nevyhnutelná.
Vést malou rodinnou školu je pro mě výzva. Výzva, kterou si užívám, která mě naplňuje a dennodenně obohacuje. Přeji naší škole dlouhá léta a široké úsměvy dětí a žáků překračujících její práh.
Mgr. Lenka Rybová - třídní učitelka I. třídy
Jmenuji se Lenka Rybová a snažím se být průvodcem současným druháčkům a třeťáčkům naší školy. Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity obor učitelství pro 1. stupeň ZŠ se specializací hudební výchova. V průběhu studia jsem se seznámila s mnoha úžasnými lidmi, kteří zásadně ovlivnili můj profesní i soukromý život. Nesmírně si vážím času, kdy mohu pracovat s dětmi i dospělými a velmi intenzivně si uvědomuji zodpovědnost, kterou to s sebou nese. Velmi bych si přála, abych své žáky ovlivňovala co nejméně. Medailonek jsem již jednou na tyto webové stránky psala. Opakování je možná matka moudrosti, ale mně to sepsání informací o mé osobě neulehčuje. Ale pár vět z toho, co o mně napsala má kolegyně a kamarádka: "Mně jako kolegyni ukazuje různé cesty a otevírá dveře do míst, které by mi jinak nejspíš zůstaly skryty. To nejdůležitější je uvědomění, že je nezbytné vést děti jinak, než z pozice moci, bez odměn a trestů. Tak, aby se uměly správně zachovat i v případě, že není nablízku dospělý. Lenka mě seznámila s konstruktivistickým přístupem. Díky ní jsem vešla do světa Hejného matematiky a posléze k problematice kritického myšlení." Děkuji Míše, dětem i rodičům a dalším dospělákům ze školy, že mohu svůj pracovní čas trávit v rozvíjejícím se a přátelském prostředí.
Mgr. Michaela Baumlová - třídní učitelka II. třídy (1., 4. a 5. ročníku)
Vystudovala jsem učitelství pro 2. stupeň ZŠ - obor francouzština a hudební výchova. Díky své vlastní rodičovské zkušenosti jsem se začala zajímat o partnerský přístup k dětem. Absolvovala jsem kurz Respektovat a být respektován, který zcela změnil mou představu o tom, jak má vypadat škola, její cíle a metody.
Doplnila jsem si vzdělání o učitelství 1. stupně. Absolvovala jsem kurz kritického myšlení a několik letních škol Hejného matematiky.
Díky dětem doma i ve škole jsem se ocitla na celoživotní cestě, která mě inspiruje a nesmírně obohacuje. Děkuji za to.
Mgr. Helena Dlouhá - učitelka matematiky ve 4. a 5. ročníku, asistent pedagoga ve II. třídě, vychovatelka ŠD
.jpg)
Bc. Veronika Beranová - asistent pedagoga
Odmalička jsem chtěla pracovat ve zdravotnictví. Několikrát mi osud ukázal, že moje profesní cesta nebude úplně jednoduchá. Odmaturovala jsem ze speciální pedagogikyjako vychovatel a konečně se vrhla do zdravotnictví - obor Ergoterapie a nastoupila do domova pro seniory. O rok později se mi narodil první syn. Po mateřské jsem přemýšlela, co dál dělat, aby mě práce naplňovala a uspokojovala. Začala jsem uvažovat o sociální práci. Měla jsem v plánu při druhé mateřské v klidu dostudovat a mým snem byla samozřejmě práce v oboru. Pak ale přišla nabídka na práci asistentky pedagoga. Tuto práci jsem nikdy nedělala a byla to pro mě výzva. Začátek byl pro mne velice náročný. Velmi pomalu jsem poznávala děti i dospělé a postupem času jsem zjistila, že neučím já děti, ale ony mě. Stále se učím být lepším člověkem, parťákem a koneckonců i lepší mámou. Učím se pracovat na vztazích, ačkoliv jsem si myslela, že "to prostě jinak nejde". Díky trpělivosti a bezmezné vstřícnosti zdejších dospěláků vím, že to jde, a dokonce mnohem lépe a s menšími ranami na duši. Díky, snad osudu, ale určitě všem ve škole, že můžu být součástí tohoto týmu.